Volání duše

(Obrázek z internetu)

Náš úplně první příběh, památeční března 22, 2023

Morgana Black a Shuri Asher

*Morgana*

Sedím u stolu a opět si píšu s tou ženou, možná je to přesně ta, kterou mě můj vnitřní hlas nutí hledat a najít. Nejsem si jistá, ale uvnitř mého nitra cítím, že ano, už si ani nepamatuji, jak dlouho si vlastně píšeme, ani kde jsem na ni narazila, nebo ona na mě. Je to zvláštní pocit, uvnitř mě, jako by mě to už přestalo nutit, dál hledat, něco mi říká, že jsem našla, co jsem hledala. Zajímavé, že si s někým tak rozumím, jelikož já si nerozumím pomalu s nikým, máme toho společného tolik, že jsem se v tom dávno ztratila.  K tomu ani nemám zájem se nijak extra s kýmkoliv seznamovat, jenže u ní je to jiné, nevím proč, ani proč jsem ji měla najít, nevím nic, jen to že nás něco svedlo dohromady. 

A její energie je zvláštní, nemá čistě lidskou energii, jen nemohu přijít na to, co je přesně za bytost. 

Podívám se z okna do hluboké noci, na hvězdy...
*Shuri*

Píšu si zase s tou ženou, mám z ní zvláštní pocit, něco mě na ní přitahuje. Netuším ale co. Kromě toho máme mnoho společných věcí. 

Možná ta energie, co z ni vyzařuje. Taková zvláštní. Nelidská. Temná je. Ale to mi nevadí. 

Cítím, že k sobě patříme. Nikdy jsem nic takového necítila. Jsem z toho zmatená. 

Většinou se bavím skoro s každým, ale jen málo lidí mě přitahuje…

*Morgana *

Je taková roztomilá. Vážně nemám ponětí, co mě k ni tak táhne a přitahuje, ale nejde to potlačit, i kdybych se měla posrat třeba... 

Už abychom jsme se konečně poznali osobně, povzdychnu si. 

Sice mám partnera, kterého miluji a jsem s nim přes čtyři roky, ale přeci jen jsem převážně na ženy, prostě mě muži až tak nepřitahují, už od mého dětství... A tak to prostě je, potřebuji k životu i ženu, i když je to možná vůči mému partnerovi nefér, či jak to správně říci, jenže já nemohu za to, že jsem prostě taková, to si nevybereš, takový se už prostě narodíš... Navíc ona je taktéž bisexuál, takže tak...

*Shuri* 

Je moc hezká.  A máme spoustu společných zájmů. Moc se s ní chcu poznat osobně a ne jen přes net. Ale nevím, co řeknou rodiče na její věk. Taky to  kde jsme se poznali jim může vadit

Jsem bisexuál, ale přitahují mě stejně ženy a ona to má stejně. Sice má partnera, ale to mi nevadí, když je mu je to prý jedno, že bude mít další partnerku. 

Já naštěstí zadaná nejsem, tedy mám jen kámoše s výhodami, ale s tím to není ono. Sice jsem měla vztah, volný, ale moc to neklapalo. Něco tomu chybělo. Žena, ona. 

Jsme jako dva protiklady. Sadista a masochista. Temná a světlá bytost( křížená, ale to je fuk), oheň a voda, jako Lan Zhan a Wei Ying…

*Morgana*

Hlavně obě dvě naprosto milujeme The Untamed, jsme povahově úplně jako Lan Zhan a Wei Ying, ale jestli jsem našla konečně tu pravou, poznám až se uvidíme osobně, tím si potvrdím, že je to skutečně žena, kterou jsem měla najít...

A nejlepší je, že si na ty postavy nemusíme hrát, jelikož jsme povahově jako oni, přirozeně...

*Shuri*

Nemůžu se dočkat až uvidíme, doufám, že je opravdu jak Lan Zhan. To by bylo super. Wei Ying by konečně našel svého Lan Wangjiho.

***O čtyři měsíce později***

*Morgana*

Konečně jsem v okolí, kde žije můj Wei Ying, takže se máme konečně sejít osobně. 

Nemohu se dočkat. 
Zítra se máme vidět...

*Shuri*

Lan Zhan je tady. Jsem strašně nervní. Co když se ji nebudu líbit. Co když nejsem jako Wei Ying, ale spíš jako Wen Ning nebo ještě hůř jako Meng Yao. 

Zítra se uvidíme…

*Morgana*

Bojím se, že až mě pozná osobně, pošle mě do prdele, bez jediného slova, jako pomalu každý, mám nějaký divný vliv na lidi, že ode mě utíkají, ale mě to nevadí, mám rád svou samotu a klid, jen hodně výjimečně se sama od sebe chci s někým poznat osobně, já se moc neseznamuji, maximálně si s pár lidmi píšu občas přes internet, ale osobní schůzka semnou je výhra, no... Ale u ní se toho vážně bojím, bojím se že ji ztratím, jako pomalu všechny nakonec... Nevím proč...

*Shuri*

Ona je jediná bytost, co mi takhle po internetu vyhovuje, psala jsem si sice i s dalšími lidmi, třeba s jedním klukem, ale s ním to bylo jen kamarádství. Ale s ní by to mohlo být něco víc. 

Moc se na ní těším, nemůžu se přestat usmívat. Babička říká že to jsem divná. 

Konečně jsem poblíž místa setkání. Vidím ji jak jde na to místo. Běžím tam. Jsem natěšená. 

„Lan Zhan!” zavolám na ní, když se přiblíží.

*Morgana*

Poznám ji, jsem trochu nervózní, ale více z toho, že jsem viděla i její babičku, která ji za mnou přivezla. 

Hned se na sebe vrhneme, jako by jsme se znali roky. 

Pak pozdravím, její babičku. 

Rozloučíme se, pak spolu odejdeme.

*Shuri* 

Jdeme a povídáme si. Páni je jako Lan Zhan. Ale jen ukecanější. Jsme na kopci a fotíme se. Páni ona mě políbila. To jsem nečekala. I když jsem si to přála. Děláme spolu blbosti. Když v tu chvíli projíždí kolem traktor. Asi se pán blbě tvářil. Jelikož se začala smát. Tak jsem se rozesmála také. 

*Morgana*

Ten jeho výraz stál za to. Moje růžové vlasy vlají ve větru. Užívám si, že jsem konečně s ní. I naživo je, jako Wei Ying, ale v provokování je o něco horší. 

Ach, je tak kawaii, naprosto můj typ. Znovu ji políbím. Chci ji chytnout a nepustit. Teď ještě víc, toužím po tom, aby byla jen moje, a nikoho jiného. Nevím co, ani proč to cítím. Ale uvnitř mého nitra cítím, že jsem našla to, co jsem měla z neznámého důvodu najít, ale to se asi dozvím časem... Najednou, jako by mé srdce naplnilo něco, co mi celou dobu chybělo, hlavně pocit štěstí a naplnění, což jsem dávno zapomněla, co je to za pocit...

Pustím na mobilu hudbu z The Untamed a začnu s ní tančit...

*Shuri*

Jsem ráda, že jsem s ní. A dost dobře se dá provokovat. 

Tančíme spolu na hudbu z The Untamed. Je to tak skvělé. Dokonce když jsem byla menší tak se mi o tomhle setkání zdálo. Je to zvláštní. Cítím, že jsme se měly setkat. Že k sobě patříme. Ona je klidná, i když se dá vyprovokovat, a já veselá. 

Užívám si to tančení s ní. Na tváři mi hraje úsměv. I ona se dokonce trochu usmívá. Na fotkách na Facebooku se vůbec neusmívala…

*Morgana*

Začala jsem s ní tančit, je to skvělý pocit. Už ani nevím, kdy jsem se takto cítila.

Nevím jestli jsem předtím tu jinou ženu skutečně milovala, ale s Wei Yingem je to úplně jiné, sice podobné pocity, ale s touto ženou se cítím v něčem úplně jinak, jenže nevím v čem.

V tuto dobu ani nejsem schopná myslet pomalu na nic jiného, než že jsem konečně s ní... Jako by se zastavil čas, vše okolo zmizelo a byla tu jen ona...

*Shuri*

Přestala jsem myslet na to, co mě trápí v běžném životě a užívala si tu chvíli. Díky ní se cítím normálně a výjimečně. 

Nikdy jsem necítila takové pocity naplnění jako s ní. 

Držíme se za ruce a běháme, je to zábava, po něčem takovém, jako to cítím s ní jsem dlouho toužila. 

Z dálky ale slyším štěkat psa, jímá se mě hrůza. Ona si toho všímá a uklidňuje mě, že je daleko

Prochází kolem nás paní se psem, i když nevypadá nebezpečně trochu se bojím a tak se schovám za ní. Připomínám prý Wei Yinga…asi ano. Ona je přesně jako Lan Zhan. A uklidňuje mě že je na vodítku…

*Morgana*

Projde kolem nás paní se psem a ona se zachová úplně, jako Wei Ying v The Untamed, myslím si že to udělala schválně.

“To jsi udělala schválně, co?” podívám se na ni.

*Shuri*

Také se na ní podívám. Znova se usmívám. „Já se psů trochu bojím,” odpovídám. Upřímně jsem se zachovala instinktivně, vůbec jsem nepřemýšlela. Trochu se psů bojím, hlavně těch velkých, třeba boxerů. Tenhle sice nebyl, ale byl docela velký. Psy nemusím. 

Takže tak no. Konečně odešel. Odtáhnu se od ní a pokouším se nabít svoji sebedůvěru…

*Morgana*

“Já vím, to už jsi říkala.” odpovím ji.

Nakonec se rozhodnu jít k nám, takže ji beru sebou, máma to dovolila. 

Škoda, že je zatím poměrně zima, jinak bych ji vzala do lesa a vojela ji.

*Shuri*

Jdeme k ní na chalupu, jsem poměrně nervózní z její mámy. Snažím se uklidnit. 

Už ji vidím, vypadá v pohodě. 

„Dobrý den, jsem Shuri.”

„Já jsem maminka Morgany.”

Vede mě dovnitř. Je to tu celkem pěkný. Jen podlaha studená. Asi jsem si měla nechat ty boty, ale to je fuk. 

Sedíme na posteli a děláme blbosti…

*Morgana*

Rodiče jsou na zahradě, takže máme volný dům, než se vrátí ze zahrady, můj partner je bůh ví kde, ale to mě nezajímá, byl pozvaný, že může jít semnou, ale nechtěl, jeho problém.

Nakonec ji zajedu rukama pod tričko a oblečení, začnu si hrát s jejími prsy. Má je krásně velké. Takové polštáře na spaní, ale spíš na hraní, mezitím ji zajedu i pod kalhoty...

*Shuri*

Jsem překvapená trochu, ale je to v pohodě. Byla jsem zvyklá od kamaráda. 

Když přestane tak ji povalím a začnu se pokoušet dostat se ji pod oblečení, k prsům, ale byl to trochu boj. Nepovede se mi to vhrnout tak jen si hraju s jejím prsem. Na dotyk mi připadají dobré, těším se až je uvidím. Hraju si s její bradavkou. Sleduju její obličej. Trochu stisknu ze srandy. Ona se zamračí.…

*Morgana*

Provokuje mě, takže ji kousnu, osaháváme se, saháme si na prsa a bradavky, ovšem stále mě provokuje, takže ji začnu kousat a kopat...

*Shuri*

Já provokuju takže mě kouše a kope. Dokonce mě i převrátí a dá mi na zadek. Zajímavé u ní mě to tolik nevadí. Stále provokuju. Spadneme z postele…

*Morgana*

Spadli jsme z postele, hned na to se v místnosti objeví můj nevlastní táta, my jen sedíme na zemi, a díváme se pár vteřin na něj, děláme že 'my nic'.

*Shuri*

Její táta odešel a já ji začínám zase provokovat. Lechtám ji na nohou. Ona se zamračí. A já se snažím uniknout ale marně. Uvěznění mi nohy pod sebou a stáhne mi kalhoty i se spodním prádlem. Asi zrudnu v obličeji. Ozve se plesknutí. Já vykřiknu. A další a další. A pak se přesune dopředu.

„Chceš výprask nebo kousnutí.”

Já se zasměju. „Radši ten výprask.”

„Neboj dostaneš obojí.”

řekne a zase jde dozadu, kde udeří můj zadek a pak mě kousne do půlky. Já vykřiknu.  

Já si nasadím kalhoty i se spodním prádlem. A otáčím se. Dělám uráženou. 

Znovu si sedneme na postel. Zase provokuju, vypláznu na ní jazyk. Ona mě políbí. Ale pak mě najednou kousne do rtu! Au. Cítím krev. Konečně mi ret pustila. Jsem překvapená a trochu naštvaná. Ale to přejde. Ona se koukne na rány…

*Morgana*

Prokousnu ji ret do krve, takže má zuby celé krvavé. 

Její krev chutná zvláštně, má lidskou krev, ale ještě s něčím, co nedokáži určit. Nikdy jsem takovou krev neměla, alespoň v tomto lidském světě, nebo si to nepamatuji. Ale je vynikající, chtěla bych ji mnohem víc, k tomu mám hlad po krvi, normálně se umím ovládat, ale u ní je vše jinak. Nechápu to. 

Opět spadneme z postele. Rozhodnu se jít na cigaretu a kávu do chodby, jelikož tu se nemůže kouřit. Potřebuji se uklidnit.

Rány jsem už zkontrolovala.

*Shuri*

Piju kávu, co mi udělala. S tím rtem to trochu bolí, ale nevadí, bolest mám ráda. Jen se mi nelíbí, že po tom bude aft. 

Ona si začne kouřit cígo. To mě trochu štve. Nemám ráda jejich kouř. Když už tak bez nikotinu. Ale to je jedno, když to má ráda budu to respektovat. 

Přijde její partner, měl alkohol a má divný oči, nezdá se mi…

*Morgana*

Přišel můj partner, je totálně opilý, už poznám, kdy mixoval různé druhy alkoholu. Začal dělat problémy. Jak jinak, když je na sračky, v tomto ho znám už dost dobře.

Zase mele ty věci ohledně toho, proč se každou chvíli hádáme, takže se zhroutím.

Nakonec začne mlet věci ohledně mě...

*Shuri*

Partner je na ní hrubý, ona začne brečet. Je mi ji líto. Ta ji začnu utěšovat. On stále něco mele, to mě popudí. Jdu k němu a řeknu mu do očí, co si o něm myslím. Ale jemu to je fuk. Dokonce i to, že ji rozbrečel. To mě štve. Takové bezohledné stvoření. Chudák Morgana, že tohle musí snášet. Nejraději bych mu dala pěstí. Vím, že tohle není poprvé…

*Morgana*

Začne mě utěšovat, naprosto se pohádá s mým partnerem. Jenže jemu je to jedno, nic to s ním nedělá, tak nějak u něj klasika. Můj Wei Ying se mě zastal, respektive nějak takto by ta postava zareagovala.

*Shuri*

Pohádala jsem se s jejím partnerem. Ale jemu to bylo jedno. Je jak Jiang Cheng. Štve mě. Nevím ale jestli jsem to nezhoršila. 

Vrátila jsem se zase k ní a pokračovala v utěšování. Přišla její máma a ptala se co se děje. Já, řekla že to je kvůli němu. Prý to je klasika. Vůbec se mi to nelíbí, že můj Lan Zhan musí tohle snášet. 

Dále si povídáme s její mámou. O různých zraněných, co se nám stali nebo co jsme viděli. Nejsem sadista ani upír, takže se mi trochu zvedá žaludek. Ale nevadí mi to. Hlavně si nepředstavovat. 

Přijde i její nevlastní táta, ten  se však ale s námi nebaví. Ale dal mi něco na sezení, abych nebyla na té studené zemi. Ani jsem si nevšímala toho chladu. Byla jsem ráda, že jsem s Morganou. S mým Lan Zhanem. Sice není kompletně můj, ale s tím se musím smířit, že má rad nás oba. Jsem trochu žárlivá, ale respektuji to. I když mě chování toho partnera vytočilo a vím, že to ještě nic moc nebylo.

*Morgana*

Štve mě, že u toho musel být můj Wei Ying. Cítím se trapně a špatně. 

Zapálím si cigaretu, a napiji se kávy.

Zachovala se, jako Wei Ying.

Pohladím její dlouhé modré vlasy, a užívám si její přítomnost.

Uvnitř mého nitra, si přeji, aby byla jen moje, a nikoho jiného. Nevím proč.

Můj partner odejde nahoru do pokoje...

Bavíme se o koních, že tam nebyli, tak se ozve máma, že možná jsou na jiném místě, takže se oblékneme a vyrazíme. Snad tam budou.

Už je tma, brzy se budeme muset rozloučit. Což se mi od ní vůbec nechce.

*Shuri* 

Jdeme se kouknout na koně, doufám, že tam budou.

Za chvíli bude čas se rozloučit. Ach Jo…Vůbec se mi od ní nechce…

*Morgana*

Máme se sejít ještě další den, snad to vyjde. Ta dálka bude peklo, ale zase budu mít svůj klid. 

Zjistíme, že koně nejsou venku, a nevíme kde zrovna jsou, je ještě zima a zbytky sněhu. 

Máma koupí čerstvé mléko od krav, které mám ze všech nejraději, je nejlepší.

Když sejdeme dolů z kopce, nastane čas se rozloučit...

*Shuri*

Sešli jsme kopec a nastal čas se rozloučit, vůbec se mi nechce. Chci být s ní. Se svým Lan Zhanem. Konečně jsme se našli. 

Loučíme se polibkem, jdu k babičce na přespání. Doufám, že se zítra uvidíme.

-Další den-

*Morgana*

Od probuzení, čekám až bude online můj Wei Ying, ale stále není, abychom se domluvili, kdy a kde se sejdeme, ale prd. 

Nakonec mi po několika hodinách napíše, že dnes nemůže, že je nemocná, bůh ví kdy se znovu uvidíme, je mi z toho smutno...